Rozhodování v Evropské unii můžeme po změnách ovlivňovat opravdu jen v té nejpodstatnější problematice. A i tu bychom, podle současných čelních představitelů ČR, měli ztratit ve prospěch největších států EU. Připomeňme si, jak hlasuje Evropská rada (potažmo Rada, tj. ministři členských států EU – existuje 10 různých složení Rady, podle toho, jakou problematiku Rada projednává). Rozhodnutí se v Radě přijímají hlasováním. Ve většině případů je pro přijetí potřebná kvalifikovaná většina (jednomyslnost je vyžadována výjimečně). Pokud má být návrh přijat kvalifikovanou většinou, musí ho podpořit většina členských států – minimálně 55% členských států (tj. 16 z 27 zemí), v nichž žije minimálně 65% obyvatel EU, tedy 329 milionů obyvatel. A navíc: pro zablokování přijetí rozhodnutí musí hlasovat proti (nestačí se jen zdržet hlasování) alespoň 4 země, v nichž žije více než 35% obyvatel EU. Jakou sílu mají země V4 pro schválení, či alespoň zablokování rozhodnutí? Země V4 mají 12,7% obyvatel – z toho Polsko 7,6%, ČR 2,1%, Maďarsko 2% a Slovensko 1%. Z toho vyplývá, že země V4 i při společném postupu nezmohou vůbec nic. Musí tak na svou stranu získat někoho dalšího ze čtyř velkých států, například Německo 18,2%, Francii 14,9%, Itálii 13,5% nebo Španělsko 10,6%. Jen poznamenávám, že na odsouhlasení návrhu by nestačilo ani to, kdyby se k V4 připojilo všech 22 dalších menších států (majíjen 24,7%). Oproti tomu čtyři největší státy mají 57,2%, což je více než potřebných 55%. Česká republika tak již nemá možnost téměř nic ovlivnit, protože například klimatický zákon či zelené finance byly schváleny většinou, jak jsem popsal výše. A takto – kvalifikovanou většinou – se rozhoduje v 95% rozhodnutí a veto je možné uplatnit cca v 5% případů. Tj. při rozhodování v otázkách rozpočtu, společné zahraniční politiky a bezpečnostní politice. Zrušení práva veta nejvíce podporují Francie a Německo, z našich politiků – prezident Pavel, Piráti. Ostatní se v diskuzi k tomuto tématu příliš nevyjadřují, ale pokud by došlo na „lámání chleba“, víme dopředu, jak se pro-unijní politické strany zachovají.
