Při přípravě volebního programu je nutné vycházet z různých analýz. Na základě vlastní sekundární analýzy a stanovení závěrů k různým relevantním dokumentům je teprve pak možné stanovit konkrétní bod programu k dané problematice. Pokusme se stanovit výchozí závěry pro základní školy na základě Národní zprávy z mezinárodního šetření TIMSS 2019 (Trends in Internacional Mathematics and Science Study, projekt mezinárodní srovnávací studie realizované v čtyřletých cyklech), která přinesla důležitá zjištění pro situaci v České republice. V příštím článku (druhé části) budeme postupovat obdobně pro základní a střední školy vycházejíce ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zpracované MŠMT ČR a přijaté v loňském roce a následně (ve třetí části) pro vysoké školy vycházejíc ze Strategického záměru MŠMT ČR pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, taktéž přijatého v roce 2020.
Mezinárodní šetření nám ukázalo aktuální stav výuky na základních školách v matematice a přírodovědě ve 4. ročnících základních škol. Současný stav můžeme porovnávat ve třech pohledech – krátkodobém (od roku 2015), střednědobém (od roku 2007) a dlouhodobém (od roku 1995). Výsledky ČR jsou porovnávány s 34 státy jak EU, tak státy Organizace pro hospodářskou soutěž a rozvoj (OECD) a Ruské federace. K jakým výsledkům šetření TIMSS 2019 dospělo a jaké závěry je možné vyvodit, pokud toto šetření podrobíme sekundární analýze?
Veškeré výsledky je nutné vnímat pod klíčovou informací, že jsme se po reformě školství se zavedením Rámcových, potažmo školních vzdělávacích programů a po dvaceti pěti letech jejich aplikace dostali zpět na úroveň roku 1995 (například: 1995 – 2019: srovnatelný výsledek s rokem 1995; 2007 – 2019: statisticky významné zlepšení; 2015 – 2019: přírodověda stejný počet bodů, matematika mírné zlepšení o 5 bodů).
-
Vybrané výsledky žáků na škále TIMSS:
-
Matematika: 1995 – 541 bodů, 2007 – 486 bodů, 2011 – 528, 2019 – 533 bodů (průměr zemí EU 524 bodů). Přírodověda: 1995 – 532 bodů 2007 – 515 bodů, 2011 – 536, 2015 – 534, 2019 – 534 bodů (průměr zemí EU – 521 bodů)
-
V matematice si žáci ČR vedou relativně lépe v okruzích čísla, geometrie a uvažování. Naopak relativně hůře se jim vede při používání znalostí a v okruhu neživá příroda.
-
Čeští chlapci byli úspěšnější než dívky ve všech tematických i dovednostech okruzích v matematice a ve třech přírodovědných okruzích (neživá příroda, nauka o Zemi a prokazování znalostí).
-
Vědomostní úroveň žáků 4. ročníků v matematice je lepší než průměr v EU. Velmi vysoká a vysoká je v ČR 42% (v EU 38%), střední je v ČR 36% (v EU 37%) a nízká a pod ní v ČR 22% (v EU 25%).
-
Zastoupení žáků s výbornými výsledky se v krajích s jejich nejvyšším a nejnižším podílem liší více než dvojnásobně /první matematika, druhé číslo přírodověda/: KVK 26/25; ULK 31/32; MSK 35/35; OLK 36/36; VYS 36/42; HKK 37/40; LBK 39/42; PLK 40/44; JHČ 41/43; STČ 42/42; PAK 44/42; JHM 47/45; ZLK 53/53; PHA 59/59. V Praze je tak nejvyšší počet žáků s „velmi vysokou“ a „vysokou“ vědomostní úrovní. Naopak nejvyšší počet žáků „pod nízkou úrovní“ a s „nízkou úrovní“, je v Karlovarském, Severomoravském a Olomouckém kraji.
-
Podmínky a průběh výuky:
-
Podle vyjádření ředitelů škol více než polovina žáků v ČR navštěvuje školy, kde se nacházejí spíše dobře situovaní žáci, což je v EU nadprůměrný podíl. Tato skupina žáků dosahuje lepších výsledků.
-
Přibližně jedna čtvrtina českých žáků navštěvuje školy, kde počet dostupných počítačů převyšuje počet žáků; u poloviny žáků připadají na jeden počítač jeden až dva žáci. (Pozn.: za rok 2020 se tyto údaje podstatně zlepšily díky dotacím MŠMT do škol na nákup výpočetní techniky souvisejícím s přechodem na distanční výuku).
-
Přibližně dvě třetiny českých žáků se nesetkávají se šikanou téměř nikdy, naopak asi jednou týdně se s ní setkává 6% žáků.
-
Rodiče žáků v ČR vyjádřili nejmenší spokojenost se školou, do které jejich dítě chodí, ze všech členských zemí EU. Podíl českých žáků velmi spokojených rodičů se školou jen o málo převyšuje jednu třetinu. Nižší míru spokojenosti se školou vyjadřují rodiče s vyšším dosaženým vzděláním.
-
Vybrané faktory ovlivňující výsledky žáků:
-
Česká republika patří k zemím s nejvyšším podílem žáků, jejichž předškolní docházka trvala tři roky a více a kteří často prováděli počáteční čtenářské a početní aktivity.
-
Vztah českých žáků ke škole nelze považovat za dobrý. Míra jejich sounáležitosti se školou je jedna z nejnižších. Žáci v ČR chodí do školy nejméně rádi v porovnání a jejich vrstevníky z ostatních zemí EU.
-
ČR patří k zemím s podprůměrnou oblibou matematiky a k zemím s nejhorší oblibou přírodovědy mezi žáky 4. ročníků.
-
Sebedůvěra českých žáků v matematice patří mezi zeměmi EU k jedné z nejnižších. V přírodovědě čeští žáci prokázali nejnižší míru sebedůvěry ze všech zemí EU.
Závěry:
Česká republika patří v EU k zemím s podprůměrným celkovým počtem vyučovaných hodin žáků 4. ročníků a s podprůměrným počtem hodin matematiky a přírodovědy. Stojí tak za zamyšlení zda by se počet hodin neměl zvýšit místo ukládání úkolů k domácí přípravě. Domácí přípravu pak více zaměřit na sportovní a kulturní aktivity dětí.
Největší potřebu dalšího vzdělávání učitelů v budoucnosti vyjádřili čeští učitelé na vzdělávání zaměřeného na využívání informačních technologií. Česká republika patří k zemím s nejnižší podporou badatelských aktivit ze strany učitele zejména v hodinách přírodovědy. To je další oblast, kam by se mělo zaměřit další vzdělávání učitelů.
Česká republika patří k zemím, v nichž jsou učitelé nejméně spokojeni se svým povoláním. Velmi spokojení čeští učitelé učí 35% žáků, zatímco v zemích EU je to průměrně 50% žáků. Tuto situaci by měl pozitivně řešit naplněný slib vládního programového prohlášení o průměrném platu učitelů. Tento slib bude pravděpodobně v roce 2021 naplněn.
Problémy vyvolané pandemií COVID-19 vyvolaly silný impuls pro využívání informačních a komunikačních technologií. Zároveň by měly podnítit samotné učitele k zařazování prvků výuky směřující k řešení problémů a provádění badatelské činnosti.
Jak se jednotlivým školám bude dařit navrhované změny realizovat a jaký vliv na dosahované výsledky měly opatření přijímané v souvislosti s COVIDEM_19 se ukáže již roku 2023, kdy proběhne další cyklus šetření TIMSS.