Rozhovor pro Parlamentní listy 28.6. 2020

Jsme na konci školního roku, školy už několik týdnů zase fungují. Jak jako dlouholetý pedagog hodnotíte zvládnutí epidemie z pohledu školství?

Pokud máte na mysli školy jako takové, tak těm vyslovuji jako celku (výjimky najdete vždy a všude) absolutorium, zejména vedení škol, ředitelům a ředitelkám, kteří prokázali, svoji kompetentnost. Učitelé a učitelky v dané situaci zvládali vše tak, aby žáci a žákyně měli co nejkvalitnější vzdělávání v rámci možností. Řada učitelů a učitelek, kteří se dosud ne úplně věnovali distančnímu vzdělávání se rychle do problematiky vpravila. Předpokládám, že řadu zkušeností z distančního vzdělávání budou nyní využívat také jako doplněk k prezenční denní výuce i jako prostředek k prohloubení individuálního přístupu k žákům, například jak k těm mimořádně nadaným, tak nemocným apod.

Hůře již hodnotím řízení z pohledu státu a MŠMT ČR. Převládala opožděná reakce na vznikající situace, reagovalo se plošně bez rozdílného přístupu k různým věkovým kategoriím i bez regionálního přístupu a zohlednění specifických podmínek té které školy. Převládalo alibistické řešení, tj. vše zakážeme, jen aby nás nikdo nemohl obviňovat z nějakého opomenutí. Výsledek? Měli jsme školy nejdéle zavřené z celé Evropy.

Nebude nakonec chybou, že děti nebudou ročník opakovat, jak i někteří rodiče navrhovali?

Je samozřejmé, že roční zavření škol tuto myšlenku evokuje. Z pohledu některých žáků by to určitě bylo prospěšné. Ale ne všech. Navíc by to organizačně z kapacitních důvodů jednotlivých škol i personálních bylo velmi náročné a pravděpodobně by to přineslo více problémů než pozitivních přínosů.

Předpokládám, že vedení škol i učitelé na roční výpadek prezenční výuky budou reagovat zvýšeným opakováním témat, zejména těch, na které navazuje obsah výuky v dalším postupném ročníku.

Očkování proti covidu rozděluje společnost poměrně ostře. SPD se dlouhodobě vyhrazuje proti tomu, aby byly jakékoliv rozdíly mezi těmi, kteří očkovaní jsou a těmi, kteří nejsou. Jak toto řešit?

Řešení je poměrně jednoduché. Je potřebné dodržovat Ústavu, Listinu základních práv a svobod, přijaté zákony. Jen upozorňuji, že soudy již celou řadu nezákonného jednání napravují. V našem právním řádu nemáme zakotvené dělení obyvatel ČR na jednu (nebo i více kategorií).

V Poslanecké sněmovně zástupci SPD již od samého vzniku problémů v loňském roce upozorňují, že vznikající problémy je potřebné řešit zákonně a s ohledem na rizikové skupiny obyvatel. Co se mi nelíbilo od prvopočátku? Dostatečně jsme v ČR nevyužívali zákonná opatření vyplývající z Krizového zákona a nedostatečně pracoval Ústřední krizový štáb (poradní orgán vlády) i jednotlivé Krizové štáby ministerstev. Překvapením pro mě byl alibistický přístup vedení krajů, která nechtěla (s odůvodněním, že nemohou) řešit problémy podle konkrétní situace v kraji se zřetelem na rizikové skupiny obyvatel. Kdo chce, hledá způsoby, kde nechce, hledá výmluvy. Ale mi naše představitele volíme proto, aby problémy řešili a ne aby se alibisticky schovávali a hledali zdůvodnění, proč to či ono nejde.

Čím dál víc se mluví i o očkování dětí nad 12 let. Některé státy k němu už přistupují. Jaký je Váš názor na toto téma?

Zabývám se řízením veřejné správy, veřejnými politikami a pedagogikou, takže k očkování se necítím kompetentní vám odpovědět. Takováto rozhodnutí se dějí po schválení příslušných úřadů. V našem případě je to Státní ústav pro kontrolu léčiv, organizační složka státu. Ten zajišťuje, aby v ČR byla dostupná pouze kvalitní, účinná a bezpečná humánní léčiva.

K tomu jen připomínám, že vakcíny aplikované v ČR mají podmínečnou registraci. Farmaceutické firmy (ale i další nezávislé instituce) budou následující dva roky předkládat klinická hodnocení. Tato hodnocení a další studie poskytnou informace ohledně délky trvání ochrany, schopnosti zabránit závažnému průběhu onemocnění COVID-19 a ochránit imunokompromitované osoby, děti a těhotné ženy. A jak uvádí na svých stránkách SÚKL k podmínečné registraci vakcíny Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech, je tato vakcina určená pro prevenci onemocnění způsobeného koronavirem (COVID-19) u osob starších 16 let. Doporučuji proto každému si před aplikací vakcíny zkontrolovat, pro kterou věkovou skupinu je vakcína určená (například z počátku byla vakcína AstraZeneca doporučována všem lidem, ale nyní SÚKL upozorňuje, že se AstraZeneca nedoporučuje podávat lidem mladším 60 let, a pro zajímavost: AstraZeneca na svých webových stránkách uvádí mimo jiné: „Očkovací látka Astra Zeneca je určena pro všechny osoby ve věku 18 let a starší“).

Ohledně očkování, ale i samotného covidu se šíří řada hoaxů. Co k tomu podle vás některé lidí vede? A mělo by být šíření těchto věcí nějakým způsobem ankcionováno?

Hoax, česky v překladu řečeno je podfuk, smyšlenka, kanadský žertík. Takže asi máte na mysli podfuk. Stejně jako u jiných témat než covid je samozřejmé, že se nám někdo snaží sdělit svůj názor na věc. Někdo s dobrým úmyslem osvěty, někdo s nějakým jiným úmyslem. Jen velmi těžko se rozlišuje, s jakým úmyslem nám je to či ono sdělováno. Doporučuji nevěřit všemu, co by mohlo být podfukem, vždy si ověřit zdroje a zapojit osobní i historickou zkušenost. Stejným způsobem bychom měli postupovat i u těch vykladačů, kteří nám tvrdí, co je a co není podfuk. Čas nám to téměř vždy ukáže (i když pro rozhodování u voleb se často pravda ukáže až po volbách, ale to je již pozdě).

Vzhledem ke svobodě slova nedoporučuji jakékoli sankce, zejména proto, že čas může ukázat, že podfuk byl pravdou a naopak, co jsem považoval za pravdu, tak to byl podfuk. A máme tady další soudy a vyplácení odškodného.

I přesto, že v některých zemích nakažených přibývá, podívejme se například na Velkou Británii nebo Rusko, většina států „rozvolňuje“. Neděláme podobnou chybu jako vloni v létě, která se nám pak na podzim vymstila? Nebo by se měly státy, alespoň pro ty, kteří jsou v takzvaných „zelených“ číslech otevřít a oživit znovu naplno turistický ruch?

Netroufnu si hodnotit či kritizovat. Ale čelit čemukoli bychom měli cíleně, se zaměřením na rizikové skupiny, popřípadě regiony, tak, aby většina populace mohla žít svůj život bez omezení. Přesto si jedno varování neodpustím: Neměli bychom cestovat do rizikových oblastí a pokud cestujeme, měli bychom být ještě daleko opatrnější a bezezbytku dodržovat všechna hygienická opatření, včetně, a to zejména, posilování vlastní imunity.

Soud už zrušil celou řadu vládních nařízení, které se týkaly protikoronových opatření. Co na to říkáte? Má se podle Vás náš stát v tomto směru připravit na vlnu žalob?

Jestliže se rozhoduje nekompetentně, účelově či pod vlivem lobbingu, je jasné, že dříve či později budou tato rozhodnutí napadána u soudu. Měli bychom zkoumat, nejen zda, ale také proč ministerští úředníci vědomě či nevědomě připravovali podklady nezákonných rozhodnutí. Kdo na ně vyvíjel tlak?

Řešení je jednoduché. Ve svém desateru volebního programu uvádí hnutí SPD ve svém bodě 9: „Osobní, hmotná a trestní odpovědnost politiků (a já dodávám i úředníků) – budeme podporovat odborné a přitom hospodárné řízení veřejného sektoru“.

Co měla dle Vašeho mínění vláda udělat jinak? Když to shrneme, jak zvládla či nezvládla boj s pandemií? A jak moc to podle Vás ovlivní blížící se volby?

Komplexní odpověď na vaši otázku by byla pro naše čtenáře příliš dlouhá. Ostatně některé aspekty jsem zmínil v jiných odpovědích na Vaše otázky. Odpovím proto obecně. Jinak se nám rozhoduje, když jsme v opozici a neneseme důsledky rozhodnutí. Pak se velmi snadno kritizují větší či menší chyby, které po skončení problému většinou najdeme.

Vzhledem k tomu, že „máslo na hlavě“ má vláda i většina opozičních stran (vzpomenu jen loňský půlkilometrový stůl na Karlově mostě, prostřený pro 2000 lidí) nemělo by toto téma být klíčovým v rozhodování voličů.

Rozhodující by měla být konzistence dlouhodobých programových bodů politických stran či hnutí, zda účelově nemění své dlouhodobé postoje, či je dokonce ve svém volebním programu neskrývají. Zda to, co nám slibují, jsou schopni naplnit a zda pro nás nechystají skrytá překvapení a po volbách odsouhlasí něco, s čím jejich volič nesouhlasil.

Andrej Babiš vnesl v minulých dnech do blížících se voleb opět téma migrace. Hned se ozvaly hlasy, že Babiš „brnká na migrační strunu.“ V reportáži se tomu věnovala i Nora Fridrichová. Je to podle vás téma, které voliče zaujme? Snaží se tím premiér získat zpátky ty, kteří od ANO přešli k SPD?

Ano, premiér se snaží získat zpátky ty, kteří od ANO přešli k SPD. Ale nejen je. Volební potenciál SPD je přes 20% (tj. kolik hlasů by hnutí získalo, pokud by se k němu přiklonili všichni, kteří zvažují jeho volbu. Tento vysoký volební potenciál má SPD pro svůj vyvážený dlouhodobý i současný volební program vyjádřený deseti body). To si premiér uvědomuje a snaží se získat i další voliče, kteří podporují nejen antimigrační program SPD, ale také odmítání multikulturní ideologie, která je nástrojem islamizace. A protože si problémy s nelegální migrací uvědomuje stále více a více rozumných lidí, musí ANO, pokud chce být opět nejsilnějším subjektem na naší politické scéně, oslovit voliče širším spektrem programových bodů než doposud.

Andrej Babiš také dlouhobě varuje, že levicoví Piráti vpustí do země migranty. Podle Pirátů jen premiér využívá strach lidí. Jak je to podle vás?

Řada představitelů pirátské strany, včetně jejich předsedy Bartoše, v minulosti nejen verbálně, ale i osobní účastí na akcích podporujících přijetí nelegálních migrantů deklarovala, že patří mezi „vítače“. Nyní si před volbami uvědomila, že tento názor nesdílí většina obyvatel naší země a že tento jejich postoj jim politické body a hlasy voličů nepřinese. Logicky je jim nemilé, když jim jejich v minulosti prezentované názory někdo připomíná. Uvedu ještě jeden příklad: v jednom ze současných rozhovorů předseda Bartoš deklaruje, že již nekouří marihuanu. Položme si otázku, nejen zda je to pravda, ale také proč to říká.

Piráti podali na premiéra i žalobu, a to konkrétně kvůli jeho výroku, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. Může být žaloba úspěšná? Poškodí ANO nebo Piráty?

Opět mohu jen konstatovat, že Piráti mají krátkou paměť a svádět tyto skutečnosti na to, že se jednalo pouze o výstupy ze studie jakési jejich pracovní skupiny, je jen snahou zakrývat jejich skutečné záměry. O úspěchu jejich žaloby nechť rozhodne nezávislý soud. Piráti veškerým svým jednáním v posledních měsících poškozují hlavně sebe sama. Je až trapné, jak se všude prezentují jako vítězové voleb, jak si rozdělují ministerské posty, jak se vezou na „cinknutých“ průzkumech preferencí politických stran. Volič tuto jejich neskromnost a chorobnou touhu po moci vnímá a zároveň se musí hrozit toho, že by celá naše země dopadla jako hlavní město Praha, kde pirátský primátor předvádí neschopnost řídit město a ničí to, co zde vykonali jeho předchůdci.

Podle posledních průzkumů, stahuje ANO náskok Pirátů. Polepšila si KSČM a velkou šanci na vstup do Poslanecké sněmovny má Přísaha Roberta Šlachty. O čem to svědčí a může nakonec Babiš volby vyhrát nebo už mají Piráti vítězství v kapse? S kým by pak sestavoval vládu?

Jak jsem již výše konstatoval, veškeré průzkumy jsou poplatné jejich zadavateli a lze pochybovat, že podpora Pirátů je skutečně taková, jak některé průzkumy uvádějí. Některými médii, především pak ČT, cíleně shazované výsledky Babišovy vlády a nekritická předvolební podpora Pirátů, může mít opačný efekt. Češi, Moravané a Slezané nejsou národy feťáků, které touží po legalizaci marihuany a kulturním obohacení od nekompatibilních kultur, nejsou naklonění ekologickému fašismu a jsem přesvědčen, že tyto své názory projeví v podzimních volbách.

KSČM se svojí politikou „držme se svých dobře placených koryt“ natolik zdiskreditovala, že po odchodu řady svých voličů do jiných stran, bude jen obtížně získávat potřebných 5 % pro vstup do Sněmovny. Marketingový projekt Přísahy nebude úspěšný, protože hezká tvář a nejasný program je pro vstup do Poslanecké sněmovny málo.

V současnosti máme dvě koalice, které touží vyhrát volby, ale domnívám se, že smát se bude ten třetí, jak to už bývá. A koalice se vytváří vždy až po volbách a nikoliv před nimi, a je s podivem, že to neví ani profesoři politologie. A navíc, zvyklostí je, že prezident republiky pověřuje sestavením vlády tu politickou stranu nebo hnutí, které vyhrálo volby a má tudíž nejvíc poslanců. A ne koalici, která již dopředu deklaruje, že každá z politických stran si v Poslanecké sněmovně ustaví svůj klub ze svých poslanců.

Když na závěr opustíme českou politickou scénu. V uplynulém týdnu se uskutečnil očekávaný summit prezidentů velmocí v Ženevě. Přineslo setkání prezidentů Spojených států amerických a Ruské federace uklidnění napjatých vztahů?

Sama skutečnost, že představitelé velmocí spolu komunikují je přínosná. Návrat velvyslanců, ochota jednat o strategických zbraních je slibným vykročením. Spojené státy vycítily, že se dostávají do pozice, kdy by se dále prohlubovalo sbližování Ruska s Čínou a dostávaly by se na vedlejší kolej. Další vývoj ve vzájemných vztazích je obtížné predikovat vzhledem k složité vnitropolitické situaci v samotných USA. Ale v Evropě již dnes víme, že se připravuje setkání premiéra Velké Británie s prezidentem Putinem a představitelů EU s prezidentem Putinem.