Kde domov můj? – článek z novin

Kde domov můj?

Zamysleme se nad naším vztahem k Vlasti. Je zvláštní, že právě v Čechách koluje mnoho předsudků o nás samých a o našem národě. Nebudu je vyjmenovávat, jen řeknu, že jsou ze své podstaty nesmyslné. Copak jiné národy nemají podobné problémy jako my a mnohdy ještě horší? Mají, jen je nevidíme.

Tak až někdo zase bude tvrdit, že Češi za války udávali své spoluobčany nacistům, tak vězte, že například Francouzi, Poláci či samotní Němci udávali úplně stejně. A podobné je to se vším. Ti, kdo se snaží šířit nenávist vůči svému národu, takto záměrně poukazují na věci, za které se podle nich máme stydět. Cožpak ale nemáme i mnoho hodnot, na které můžeme být právem hrdí? Na ně poukazujme!

Hrdinové Tomáš Garrigue Masaryk či Ludvík Svoboda vedli naše vojska v těch nejtěžších časech. Bojovali za naši svobodu a zvítězili.

Češi byli ve středověku prvním národem, který povstal proti katolickému útlaku a dokázal zformulovat vlastní pojetí křesťanské víry. Mistr Jan Hus bojoval za Pravdu slovem a za Pravdu položil svůj život. Když nepomohlo slovo, musel přijít na řadu meč a Češi povstali osamoceni proti celé katolické Evropě a zvítězili.

Také jsme prokázali odvahu a ochotu pomoci slabým, když Československo výrazně pomohlo v letech 1947 až 1949 rodícímu se Izraeli poskytnutím důležitých dodávek zbraní. To vše navzdory mezinárodnímu embargu i politice Sovětského svazu. Izraelští Židé jsou nám za tuto pomoc dodnes vděční. Slovy premiéra Izraele Davida Ben-Guriona: “České zbrojovky zachránily stát Izrael, a bez těchto zbraní bychom nepřežili”.

Národ potřebuje hrdost a pozitivní vizi. Ne pořád naříkat nad tím, co je nebo bylo špatně. V tomto světle se například neustálé lamentování nad zločiny komunismu jeví jako škodlivé. I komunistické zločiny je samozřejmě třeba připomínat, ale jen s takovou mírou pozornosti, jakou si skutečně zaslouží.

Nehledě na to, že v té samé době, kdy u nás probíhaly politické procesy, v okolním světě se děly mnohem rozsáhlejší zločiny. Francouzi například vedli válku v Alžírsku, kde pozabíjeli tisíce civilistů, další Alžířany postříleli přímo ve Francii, když ti proti válce protestovali. V USA zase vládla rasová segregace a vzpomeňme také na slavný mccarthismus, což bylo politické pronásledování podobné jako na Východě.

Závěr je jednoznačný. Západu ani Východu nemáme co závidět. Tak na sebe buďme hrdí. Nenechme si vnutit myšlenku, že jsme špatný národ, slabý či neschopný. Nic z toho není pravda.

Jsme zemí, která má právo na samostatnost, nezávislost, vlastní politiku a vlastní ideje. Jsme Češi, Moravané a Slezané a vážíme si toho.